Tenhle projekt není o tom, že se postavil dům a až potom přišel návrh interiéru. U domu v Černošicích jsme byli už ve fázi architektonického návrhu, takže jsme mohli řešit interiér současně s hmotou domu, světlem i proporcemi jednotlivých místností. Díky tomu působí celý prostor přirozeně a klidně. Nic se nesnaží být dekorací navíc. Materiály, vestavby i osvětlení jsou součástí architektury domu od prvního návrhu.
Minimalistický interiér jsme postavili na kontrastu světlých ploch, tmavých objemů a výrazných strukturálních stěrek, které se objevují napříč celým domem.
Obývací pokoj nestojí na nábytku ani televizi. Hlavní dominantou prostoru je krbová stěna, která vznikla jako jeden velký architektonický prvek. Krb není vložený „do stěny“, ale je součástí výrazného obložení se strukturální škrábanou stěrkou, kterou jsme si navrhli speciálně pro tento projekt.
Tmavé vertikální členění vytváří v prostoru rytmus a dává velkému obytnému prostoru měřítko. Večer se struktura stěrky díky bočnímu nasvícení mění skoro v reliéf. Přesně ten typ detailu, který na fotce funguje jinak než ve skutečnosti.
Není to poprvé, co krb definoval celý obývací pokoj — v jiném projektu jsme k tomu přistoupili přes obložení ocelovými plechy.
Kuchyň jsme záměrně navrhli minimalisticky. Nechtěli jsme, aby obytnému prostoru dominovala sestava vysokých skříní nebo výrazné materiály. Bílé plochy proto téměř splývají se stěnou a nechávají vyniknout spíš proporce prostoru, dlouhý jídelní stůl a závěsné světlo nad ním.
Zajímavým detailem je obklad kuchyňského ostrůvku ze stejného materiálu, jaký je použitý na podlaze. Ostrůvek tak nepůsobí jako další kus nábytku, ale spíš jako součást podlahy, která se zvedá do prostoru.
Velké závěsné svítidlo nad stolem pak funguje jako optická hranice mezi kuchyní a obývacím pokojem. Ne pomocí příček, ale světlem a proporcí.
Ložnice je záměrně tmavší než zbytek domu. Chtěli jsme vytvořit klidný, intimnější prostor, který nebude působit jako katalogová kompozice postele a obrazů na stěně.
Opět se tu objevuje škrábaná stěrka, tentokrát ve velkoformátových plochách s výraznou strukturou a jemným podsvícením. Materiál tak vytváří atmosféru i bez potřeby dalších dekorací. Tmavé dřevo, černé detaily a měkké textilie drží celý prostor v tlumené, klidné náladě.
I v koupelně jsme pracovali hlavně se stěrkami a velkými monolitickými plochami. Do stěrek jsou vyřezané šikmé negativní spáry, které vytvářejí jemnou geometrii bez použití klasického obkladu.
Světlá stěrka je kombinovaná s tmavým sklem, černými armaturami a subtilním nábytkem. Velké zrcadlo bez rámu prostor ještě víc opticky otevírá a nechává vyniknout čistotu detailů. Výsledkem není sterilní koupelna, ale prostor, který působí spíš jako součást celého interiéru domu.
Wellness se saunou jsme navrhli výrazně tmavší než zbytek interiéru. Ne kvůli efektu, ale kvůli atmosféře. Tmavé materiály, nižší intenzita světla a kombinace surové oceli s tmavým dřevem vytvářejí mnohem intimnější prostředí.
Ocelové umyvadlo a kovové detaily nepůsobí technicky, protože jsou vyvážené teplou kresbou dřeva a měkkým nepřímým světlem. Celý prostor je spíš klidový než reprezentativní.
Vstupní část domu jsme navrhli tak, aby nepůsobila jako dlouhá uzavřená chodba. Pomáhají tomu velké zrcadlové plochy, prosklené příčky i práce s nepřímým osvětlením pod nábytkem a podél schodiště.
Vestavné skříně splývají se stěnami a nechávají vyniknout proporce prostoru. Schodiště je jednoduché, téměř minimalistické, ale díky světlu a detailu působí lehce i v poměrně úzkém prostoru.
Exteriér domu na interiér volně navazuje. Terasa používá stejné tónování dřeva jako interiér, takže při otevření velkých posuvných oken oba prostory přirozeně splývají.
Právě proto jsme v obytné části nepoužili klasickou dřevěnou podlahu, ale stěrku. Nechtěli jsme řešit rozdíl mezi interiérovým a exteriérovým dřevem, které venku stárne výrazně rychleji. Díky neutrální podlaze může dřevo venku přirozeně pracovat a měnit se bez toho, aby interiér po pár letech působil nesourodě.
Na interiér navazuje i vstupní část domu, kde je část fasády řešená stejnou stěrkou jako některé plochy uvnitř. Dům tak nepůsobí jako oddělený obal a vybavený interiér, ale jako jeden celek. Autorem architektury domu je atelier JKH, se kterým jsme interiér od začátku koordinovali tak, aby architektura a interiér fungovaly jako jeden propojený návrh.
Zajímá vás, jak k podobným projektům interiéru přistupujeme? Přečtěte si o tom více zde v části INTERIÉRY.
— Pojďme se potkat!
Máte podobný projekt, který byste s námi chtěli řešit? Vyplňte krátký dotazník a my se Vám ozveme!
Petr - 18. 5. 2026