Dva byty nad sebou, jeden dům v historickém centru a zadání, které na první pohled nevypadalo dramaticky. Spojením vznikl mezonetový byt, který si ale řekl o víc než jen propojit patra. Na Starém Městě čekáte leccos, ale hrubý betonový strop asi ne. Právě tenhle střet syrovosti a téměř salonní „šlehačky“ v podobě dřevěného obložení oken dal bytu hlavní napětí.
Hlavní obytný prostor v dolním patře je největší místností celého bytu a právě tady je kontrast starého a nového nejsilnější. Po odkrytí podhledů jsme přiznali hrubý betonový strop, který se stal jedním z hlavních motivů interiéru. Středem místnosti prochází nové ocelové schodiště, které propojuje obě patra a zároveň přirozeně dělí prostor. Vzniká tak předěl mezi obývací částí a domácí pracovnou. Arkýř jsme proměnili ve vestavěné sezení, proti sobě stojí mohutné knihovny doplněné mramorovými uzavíratelnými skříněmi.
Kuchyně je umístěná v horním patře a od schodiště ji odděluje skleněná příčka. Po tmavším a dramatičtějším obývacím pokoji přichází světlejší poloha bytu. Bílá mramorová kuchyně, světlé povrchy a velkorysý ostrůvek vytvářejí čistý a klidný prostor. Na ostrůvek navazuje jídelní stůl s atypickou kovovou podnoží, která prochází skrz desku a dává jinak klidné kompozici přesný detail. Kuchyně s jídelnou nejsou samostatnou uzavřenou místností, ale dalším patrem jednoho propojeného celku.
Privátní část bytu jsme drželi záměrně klidnější. Hlavní ložnice je laděná do šedých tónů, stěna za postelí je opatřená stěrkou a celý prostor stojí na jemnější práci s materiálem a světlem. Na ložnici přímo navazuje šatna, bez zbytečných gest a efektů. Po výrazném denním prostoru přichází utlumenější atmosféra, která dává bytu správnou rovnováhu.
Koupelny pracují s černobílou kombinací mramoru a černé mozaiky. Veškerý nábytek je navržený na míru jako subtilní ocelová konstrukce se vsazenými skříňkami. Právě detail je tu důležitý – rošty, držáky i rámy nejsou schované, ale tvoří výsledný výraz prostoru. Koupelny tak nepůsobí jako katalogová sestava, ale jako plnohodnotná součást celého interiéru.
Zajímavé na tomto projektu je i to, v jakém stavu jsme byty přebírali. Dům měl za sebou kompletní rekonstrukci z nultých let a oba byty na první pohled fungovaly úplně normálně. Nebyla to ruina, nebyl to rozpadlý historický interiér, který by volal o záchranu. Byly to prostě dva relativně pěkné byty s designem, který už dnes nechcete. A právě tohle bývá na rekonstrukcích často nejzajímavější. Nikdy úplně nevíte, co objevíte pod povrchem, co bude stát za zachování a co půjde pryč bez lítosti. Přesně proto nás rekonstrukce bytů baví.
Zajímá vás, jak k podobným projektům interiéru přistupujeme? Přečtěte si o tom více zde v části REKONSTRUKCE, je to naše oblíbená disciplína.
— Pojďme se potkat!
Máte podobný projekt, který s námi chcete probrat? Nechte na sebe kontakt a my se Vám ozveme!
od Radky - 9. 3. 2026