Interiér mezonetu DVŮR
Do dispozice dvoupodlažního bytu jsme tentokrát nezasahovali. Novostavbu jsme převzali ve fázi „white walls“ – s hotovými stěnami, ale bez podlah, dveří a koupelen. Zkrátka dost prázdnou na to, abychom mohli začít tvořit, ale ne natolik, abychom bourali všechno, co už stálo.
Základem interiéru mezonetu je světlá bělená dubová podlaha a jemná barevnost. Klidnou spodní část bytu jsme ale nenechali bez protiváhy. Tu převzalo schodiště, ložnice a několik černých kovových detailů.
Kuchyně, která nepotřebuje kontrasty
Kuchyni jsme navrhli bez výrazných struktur a materiálových zvratů. Světlý kámen s jemnou kresbou, dubová dýha a zapuštěné úchytky. Nic, co by se hlásilo o pozornost dřív než člověk, který v ní vaří. Na kuchyň navazuje dubový jídelní stůl. Ne jako další solitér, ale jako přirozené pokračování celé sestavy. Spodní patro tak zůstává světlé, klidné a vizuálně čisté.
Schodiště po zatmění
Původní bílé kovové zábradlí připomínalo spíš společné schodiště v paneláku. Takže šlo pryč. Nahradili jsme ho černým tyčovým zábradlím, které prochází přes výšku obou podlaží. Pravidelný rastr jen místy narušuje šikmá tyč. Ne kvůli ozdobě, ale aby konstrukce nebyla až příliš poslušná. Stěny a strop schodiště jsme pokryli tmavou černomodrou stěrkou. Do ní jsme zasadili kruhové svítidlo, které v temném prostoru vypadá jako zatmělé slunce. Tady už jemnost spodního patra končí.
Postel určila barvu
Barevnost ložnice začala výběrem postele Hästens. Její tmavě modrou jsme nechali pokračovat na čalouněných a nábytkových prvcích a doplnili ji tlumenými pastelovými odstíny. Na stěnách a nábytku se objevuje svislé frézování. Jemná struktura mění světlo během dne, ale z ložnice nedělá přehlídku dekorací. Modrá tady není akcent. Je to základ.
Černé linky ve světlé koupelně
Koupelnu jsme ponechali ve světlé stěrce a kontrast vložili do černých kovových konstrukcí. Objevují se na sprchovém koutu i na atypických držácích ručníků, které jsme navrhli na míru k umyvadlu.
Součástí jedné z koupelen je také vestavěná sauna. Ne jako samostatná wellness místnost, ale jako běžná součást každodenního provozu.
Každý má svůj domek
Dětský pokoj vznikl kompletně na míru. Každé dítě dostalo vlastní postel zasazenou do „domečkové“ niky s čalouněným čelem. Je to malé soukromé místo uvnitř společného pokoje – dost oddělené na schování, ale pořád součást jednoho celku. Stejný motiv jsme zopakovali také v polici nad pracovními stoly. Když už domeček, tak ne jen jednou a náhodou.
Klidný mezonet s jedním zatměním
Tenhle projekt nestojí na změně dispozice ani na velkém stavebním gestu. Ukazuje spíš, co všechno se dá udělat s novostavbou, když se interiér řeší ještě před výběrem prvních katalogových dveří a koupelnových obkladů.
Většina bytu zůstává světlá a klidná. Schodiště do něj vstupuje jako tmavý řez, ložnice přidává modrou a dětský pokoj trochu hravosti. Výsledkem je interiér mezonetového bytu, který nepotřebuje být komplikovaný, aby nebyl zaměnitelný.
— Pojďme se potkat!
Máte podobný projekt, který byste s námi chtěli řešit? Vyplňte krátký dotazník a my se Vám ozveme!
Martina - 21. 8. 2026